IRIS: Česko spustilo sdílení dat o rizikových hráčích
Česko se jako první země v Evropě pustilo do sdílení dat o rizikovém chování hráčů mezi licencovanými provozovateli online hazardu. Systém IRIS, celým názvem Intelligent Risk Identification System, spustil koncem roku 2025 Institut pro regulaci hazardních her (IPRH). Jeho cíl je přímočarý: odhalit lidi, kteří sázejí nebo prohrávají víc, než unese jejich rozpočet, dřív než se z problému stane závislost na hazardních hrách. Zaznamenal jsem to jako novinář, který se ochranou hráčů online casina zabývá léta, a popravdě mě překvapilo, jak dlouho trvalo, než se Česká republika k tomuto kroku odhodlala.
Doteď to fungovalo jednoduše a špatně. Každý operátor viděl jen svá vlastní čísla. Když u jednoho casina hráč narazil na herní limity nebo si nechal účet zablokovat, stačilo se přihlásit u konkurence a pokračovat. Právě tuto mezeru má IRIS zacelit. Podle Jana Řeholy, který se na přípravě systému podílel, jde o reakci na skutečný způsob, jakým lidé online hrají, a ne na papírovou představu o jednom kasinu a jednom zákazníkovi.
Jak systém funguje
Princip stojí na pseudonymizovaných identifikátorech. Operátoři si mezi sebou neposílají jména ani rodná čísla, ale zašifrované označení hráče spolu se signály o jeho chování. Pokud stejný člověk v krátkém čase utratí vysoké částky u několika licencovaných platforem najednou, systém to pozná. Jednotlivý operátor by sám viděl jen zlomek obrazu. Odborníci tomu říkají Single Customer View, a je to přesně to, co dosud v českém hazardu chybělo. Algoritmy hledají vzorce, které lidský dohled přehlédne.
Právní oporu dostal IRIS novelou zákona č. 186/2016 Sb. o hazardních hrách, která vstoupila v platnost 1. října 2025. Parlament ji schválil jednomyslně, což se u hazardní legislativy příliš často nestává. Shoda napříč sněmovnou naznačuje, že prevence problémového hraní přestala být téma pro politické spory. Podle mého soudu jde o jeden z mála kroků, kdy regulace reaguje na reálný způsob, jakým lidé online hrají.
Co operátoři smí a co ne
Novela klade přísnou hranici. Data z IRIS mohou operátoři použít výhradně k ochraně hráčů. Zákaz platí pro marketing, personalizované nabídky i jakékoli profilování zákazníků. Kdo by rizikové signály zneužil k cílení reklamy, vystavuje se sankcím. Ministerstvo financí ČR spolu s Celní správou ČR budou dohlížet na dodržování pravidel.
Do systému jsou zapojeny všechny subjekty s českou licencí, tedy sázkové kanceláře i online casina. Každá licencovaná herní platforma jako například Mostbet musí nyní sdílet údaje o rizikovém chování hráčů a respektovat zásahy, které systém doporučí. Fortuna, Tipsport, Chance či Allwyn, to jsou značky, které se na trhu pohybují roky. Všechny teď musejí fungovat pod stejnými pravidly zodpovědného hraní. Informace o podezřelém utrácení tak už nezůstane zavřená u jednoho provozovatele.
Zásahy mají konkrétní podobu. Systém umí spustit omezení agresivních bonusů pro hráče s vysokým rizikem, tedy právě těch nabídek, které problémové sázení typicky živí. Operátor může hráči zpřísnit limity vkladů a sázek nebo mu dočasně pozastavit účet, dokud si neověří, že hraje o prostředky, které si může dovolit ztratit. K dispozici zůstává i panic button pro okamžité sebevyloučení z hazardních her.
Proč na tom záleží domácnostem
Problémové utrácení za hazard málokdy zůstane v jedné peněžence. Zatíží společný účet, spotřebu rodiny, někdy i splátky bydlení. Právě proto má smysl brát IRIS jako praktickou pomůcku pro domácí finance, ne jako další úřední novelu. Čtenáři, kteří si hlídají náklady na stavbu nebo rekonstrukci, znají princip: dokud výdaje sledujete po částech, snadno přehlédnete, kolik se jich sešlo dohromady.
IRIS řeší přesně tento problém souhrnu. Člen domácnosti může prohrát přijatelné částky u tří operátorů zvlášť a žádný z nich by sám nepoznal, že celková ztráta už ohrožuje rodinné finance. Systém vidí celek a umí zareagovat dřív, než se z problému stane dluh.
Upozorňuji ale na jednu věc, kterou jsem při psaní zjišťoval: IRIS nenahrazuje dosavadní nástroje. Rejstřík vyloučených osob (RVO), dobrovolné limity ani možnost nechat si účet zablokovat tím nezanikají. Rodina, která má podezření, že někdo blízký sází nad své možnosti, by měla tyto možnosti stále znát. Systém přidává vrstvu navrch, a to tam, kde dosud stála slepá skvrna mezi operátory.
Co bude dál
Příští měsíce ukážou, jak rychle zásahy dorazí ke konkrétnímu hráči a jestli operátoři budou hlásit data poctivě. Účinnost bude záviset na detailu, který se zvenčí špatně kontroluje: na kvalitě algoritmů, jež rizikové vzorce poznávají.
Evropští sousedé teď Česko sledují. Pokud se ukáže, že IRIS skutečně snižuje počet lidí, kteří se zadluží kvůli sázení, podobné systémy se nejspíš objeví i jinde. Otázka zní spíš kdy než jestli. A pro české rodiny, které si hlídají každou položku v rozpočtu, může být odpověď důležitější, než se na první pohled zdá.
